Jdi na obsah Jdi na menu
 


GLORIA POLO O TAJEMSTVÍ RODINY

 

GLORIA POLO O TAJEMSTVÍ RODINY

 

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Koluje po internetu dokument s názvem „Stála jsem u brány nebe a pekla“. Po přečtení české mutace jsem zjistil, že v jiném jazyku je toto vyprávění širší, dotýká se víc témat. Jedno z nich, které jsem já nemohl najít v české obměně, je o svátosti manželství, neboli o rodině. O tom je zde následující povídání od Gloria Polo.

 

SVÁTOST MANŽELSTVÍ

244 Ráda bych se zmínila o svátosti manželství. Vyprávím o velké milosti svátosti manželství. Jestli někdo má sňatek v kostele a řekne své ano, zavazuje se, že zůstane věrný v dobrém i zlém, tak to slibuje samotnému Bohu. On je jediný svědek, když dáme slib.

245 Když umřeme, najdeme to v knize našeho života. Viděla jsem jak je mladý pár obklopen zlatou mlhou. Nebeský Otec to píše zlatými písmeny do knihy našeho života.

246 Jestli přijímáme Tělo a Krev Pána, vstupujeme do svazku s Bohem a s tou osobou, kterou jsme si vybrali k tomu, abychom s ní podělili svůj život až do konce. Když vyřkneme svou vůli, to platí ne jenom našemu partnerovi ale i Trojici Svaté.

247 Pán dovolil, abych se podívala na den našeho sňatku. Když já a můj manžel jsme byli tehdy u svatého přjímání, nebyli jsme tam jen my dva. Byli jsme tam my dva a Ježíš.

248 Při svatém přijímání se s námi Pán sjednotí, jako kdybychom byli jedno. Odnáší nás do svého srdce a v jeho srdci se sjednocujeme. Spolu s Ježíšem tvoříme Svatou Trojici. Tedy člověk nemůže rozdělit to, co Bůh spojil. Pak se ptám: já mohu? Nikdy. Nikdy, moji milovaní v Kristu, nikdy nemůžeme zrušit toto sjednocení. To nikdo nemůže udělat, když už tomu dal Pán své požehnání. Když dva mladí vstupují do manželství, och, jak veliké požehnání dostane tento manželský pár!

249 Viděl jsem sňatek mých rodičů: Když můj otec navlékl prsten na matčin prst, a kněz je uznal za manžele, Pán dal mému otci pastýřskou hůl. Vypadalo to jako nahoře zahlá světelná hůl, a to byla ta milost, kterou Pán dává manželovi.

250 Je to dar otcovské autority od Boha, čím manžel bude moci pást své malé rodinné stádce, to jsou děti, které dostává darem, a aby mohl chránit manželství, aby chránil děti od toho, co by jim mohlo škodit a od různých nebezpečí, které na ně číhají.

251 Má matka dostala něco jako ohnivou kouli, kterou jí vsadil do jejího srdce. To značí přítomnost Ducha svatého: Viděla jsem, že moja matka měla velice čistou duši a Bůh měl radost.

252 Nedovedete si představit, kolik nečistých duchů zkoušelo strhnou sebou mého otce. Vypadaly jako larvy, či krvežíznivé vši.

253 Je třeba si uvědomit, že když někdo provádí pohlavní styk mimomanželský, tyto špinavé duše se na něho okamžitě zavěsí, začnou s pohlavními orgány, zmocní se masa, hormonů. Usadí se v mozku, obsadí hypofýzu (tj. žláza s vnitřní sekrecí uložená na spodině mozku a vytvířející hormony, které řídí činnost dalších žláz s vnitřní sekrecí), sliznici, a každý nerv v člověku a produkují velké množství hormonů, aby probouzely nižší pudy.

254 Z Božích dětí udělají otroky pudů sexuální touhy. Promění nás v takového člověka, o kerém se říká, že: si užívá života.

255 Někteří lehkomyslně řeknou, jedna příležitost, žádná příležitost. Ovšem i jedna příležitost má pak takové hořké následky.

256 Jestli dvojice je panensky čistá, Bůh ji mimořádně velebí, Bůh s nimi vstoupí ve spojenectví a žehná jejich sexualitě. (Toto požehnání dostane i taková osoba, která není panensky čistá, když vstupuje v sňatek.) Sexualita není hřích. Bůh jí dal své požehnání. Kde se uzavřelo manželství před Bohem, tam Bůh je přítomen i v manželské posteli.

257 Ve svátostném manželství manželé vzájemně darují milost Boží intimním spojením, v nesvátostném vzájemně se nakazují hříchy.

258 Bůh má radost, že je může doprovázet jejich životem. Bůh a tato dvojice tvoří jednotu. Škoda, že si to mnoho manželských pářů neuvědomuje, a nemyslí na to. Jestli se berou v kostele pouze z tradice, nevěří v sílu Božího požehnání, žehnání se nekoná.

259 Mnozí si v duchu říkají aby už končil obřad, protože pak se mohou bavit, jíst, pít. Zapomenou na Pána, jak se to stalo tehdy i u mne, nechají ho na ulici.

260 Ani mi nenapadlo pozvat Pána do mého domova, do mého života. Je rád, když ho zveme, aby byl s námi všude. Chce, abychom cítili jeho přítomnost. On, Pán, vzdor svátosti oddavku, je sám a chce, abychom ho prosili a zvali ze své svobodné vůle.

261 Ani já jsem ho nezvala po sňatku do mého domova. Nechala jsem ho v kostele, bylo mi dobře na svatební cestě, více jsem nemyslela na něho, vrátila jsem se do svého domova, jeho jsem nechala na ulici, nikdy mě nenapadlo, abych ho zvala k sobě.

262 Bylo by dobré, kdyby ostatní dvojice si to uvědomily, a neprovedly tu chybu, kterou jsem provedla já kdysi. U sňatku mých rodičů bylo hezké i to, že vrátil Bůh mému otci tu milost, kterou ztratil díky svému lehkovážnému životu. Bůh to učinil z lásky k mé matce, kvůli své nastávající manželce, protože moje matka se vdávala jako panna.

263 Bůh vyléčil zašpiněnou sexualitu mého otce, a s tím spojenou hormonální abnormalitu. On byl ale velice „chlapácký“, takový mačo (záletník), a jeho přátelé ho začali opět lákat tím, aby nebyl domácí papuč. (mačo = jihoamerický výraz pro kozla, záletníka a domácího tyrana a podobně.) Podařilo se jim ho přesvědčit, aby pokračoval v kolejích dřívějšího života.

264 Již 14 dnů po svatbě podvedl mou matku, šel do bordelu, aby dokázal svým přátelům, že se z něho nestal papuč.

265 A víte co se stalo s tou pastýřskou holí, kterou mu dal Pán? Ďábel mu ji sebral. Ty zlé duchy se vrátily a přisály se na něho. Můj otec přešel od ovcí rodiny k vlkům. Již nebránil svou rodinu, ale rozevřel svou bránu démonům a stal se postrachem domu.

266 Tam, nahoře řekl v slzách: „Díky mé obdivuhodné manželce, tvé matce, která se modlila 38 roků za mne a za mé obrácení. Byla příkladná, obětavá matka, ona mě zachránila před peklem.“

267 Moje matka se modlila 38 roků za mého otce, kterého můj děda, který žil cizoložný život, bral jako dvanáctiletého do bordelu, aby se z něho stal chlap.

268 Víte jak se modlila má matka před Nejsvětějším? Řekla: „Pane, vím Pane, a doufám v to, že mě nenecháš umřít dřív, pokud neuvidím obrácení mého manžela. Neprosím jen za mého muže, ale za každou takovou ženu, která se nachází v podobné situaci jako já. Zvláště tě prosím za ty ženy, které vyhledávají věštby, čarodějnice, a prostředky démonů, jako je magie a podobně. Za ty, kteří takovým způsobem prodají svou duši a své děti démonům, misto toho aby šli za tebou a modlili se. Stůj při nich a osvoboď je od spoutanosti zlým!“

269 Tak se modlila má matka. A víte, proč jsem měla ráda svého otce tak moc, a proč k němu tak vzhlížím i nyní? Protože moje matka byla moc hodná žena, nikdy nás nenaváděla, abychom někoho nenáviděli, nejméně našeho otce, i když by k tomu měla důvody.

270 Matka někdy jakoby vtipkovala, že dostala takové zjevení, a proto ví, že po každém těžkém hříchu se otevře země a zhltne dotyčného. Dobře jsem se pobavila díky těmto řečem mé matky, a proto jsem ji považovala za naivní, hloupou. Často jsem jí říkala: „Víš, Bůh mi ukázal, že se otevřela země a zhltla mého otce.“ Tím jsem se trefovala na její řeči o těžkém hříchu.

271 Ale na onom světě jsem se dozvěděla, že moje matka měla mystickou vizi. Tak mi odpověděla: „Ano, dcerko moje, viděla jsem tvého otce, jak ho svazuje čert do řetězů, a chtěl ho vláčet do propasti, ale já jsem na to položila svůj růženec a vláčila jsem ho do kostela před Nejsvětějšího. Byl to nepřetržitý boj. Satan zas a zas chtěl ho tahat do propasti a já zas ho smýkala zpátky s růžencem. Když jsem ho konečně vzala do kostela, řekla jsem Pánovi: „Přinesla jsem ti ho, svěřuji ti ho, zachraň ho.“

272 Osm roků před svou smrtí můj otec se obrátil. Hluboce litoval svých hříchů a prosil Boha o odpuštění. Milosrdný Bůh mu odpustil. Ovšem za staré hříchy nepykal. Sice je litoval, vyzpovídal se, dostal rozhřešení. Již se mu ale nedostalo příležitosti, aby konal pokání. Proto byl v očistci až po krk v páchnoucím močálu.

273 Často zapomínáme na pokání za spáchané hříchy, čili na nápravu. Málokdy na to myslíme. Často je to tak, že je ani moc neumíme napravit.

274 Ovšem Ježíš ve svátostech nám dává milost, abychom mohli konat pokání. Jestli navštěvujeme Svátost oltářní a prosíme, dá nám milost, abychom vykonali nápravu.

275 Na onom světě nám Bůh ukáže, že hříchy naše mají vliv i na jiné, a škodí často víc než samotný hřích. Tyto důsledky jsou zejména útoky proti lásce, a Bůh je láska.

276 Svátost oltářní a uctívání Svátosti je jediná cesta, která vede bezprostředně do nebe. Dobře si to zapamatujte, to je pro nás velice důležité.

277 Když někdo zahýbá, podvede svou manželku nebo manžela, podvede Boha. Nedodrží přísahu, kterou složil svému partnerovi a Bohu v den svého sňatku. Kdo si myslí, že nedokáže dodržet, raději ať nevstupuje do manželství. Pán řekl: „Jestli jsi nevěrný, na sebe bereš kletbu. Jestli nejsi věrný, nevstupuj do manželství.“

278 Pán řekl: „Děti moje, proste mě, abyste mohli být věrní v manželství, abyste mohli být věrní k Bohu.“

279 Kolik problémů a bolestí vznikají z nevěry! Například když muž půjde do bordelu, nebo když souloží se svou sekretářkou, s ochranným prostředkem získá virus. Umývání nepomůže. Tento virus neumře a později, když půjde ke své manželce, přenese ho. Virus se zahnízní ve vagině nebo v děloze a způsobuje rakovinu. Ano, rakovinu!

280 Kdo chce ještě tvrdit, že manželská nevěra nezabíjí? Mnoho žen, aby nevyšla nevěra najevo, nechá zabít zárodek, děťátko. Zabíjí nevinného člověka, který nedokáže ani mluvit, ani se bránit. Takové následky může mít krátký požitek.

281 Manželská nevěra zabíjí mnoha způsoby. Dokážeme mít drzou při vůči Bohu, svádíme to na tíseň našeho života, na školu, jestli se neděje něco podle našeho přání, nebo když máme problémy, či jsme nemocní.

282 My za to můžeme. Za hříchy se skrývá nepřítel. Když těžce hřešíme, vždy mu otevíráme dveře. A pak když se stane něco nemilého, může za to vždy Bůh.

283 Běda tomu, kdo chce zničit manželství. Kdo chce zničit manželství, narazí na skálu, a ta skála je Ježíš. Bůh chrání manželství, buďte si jistí.

284 I to bych vám ráda řekla, že tchyně mají být opatrné, aby se nevměšovaly do manželství dětí, a aby ji nezničily tím, že narušují vztah manželů, aby vzbuzovaly nedůvěru.

285 Jestli nemají rády snachu nebo zeť, je lhostejno, jestli právem či bez, nevměšujte se do jejich vztahu. Raději se modlete za jejich manželství. Jen jednou se mohou brát, proto není co řešit.

286 Jediné, co mohou dělat je, modlit se za ně. Ať se modlí za jejich manželství a ať mlčí. Své mlčení, i když je pro ně těžké, ať odevzdávají Pánu. Mnoho žen došlo k zatracení proto, že se vmíchaly do manželství svých dětí. To je velice těžký hřích. Jestli vidí, že něco není v pořádku, že jeden z nich nedodržuje slib, ať jsou potichu a ať se modlí.

287 Proste za ně Boha, proste jeho pomoc. Můžete s nimi mluvit, můžete je prosit, aby zachránili své manželství, aby měli ohled na děti, že manželství je k tomu, aby se vzájemně milovali, aby se vzájemně darovali a vždy odpouštěli. Za manželství je třeba bojovat, ale nikdy se nesmí do toho vměšovat, a ještě méně stát při některém z nich.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA