Jdi na obsah Jdi na menu
 


GLORIA POLO O HODINĚ NAŠÍ SMRTI

 

GLORIA POLO O HODINĚ NAŠÍ SMRTI

 

OBSAH

 22 Kněžské svěcení

23 Hodina naší smrti je naše poslední hodina.

 

 

22 Kněžské svěcení

435 A abych tomu nasadila korunu, neměla jsem nic jiného na práci, než kritizovat kněze a zle jsem o nich mluvila. Měli jste to prožít, jaký byl tento bod na zkoušce na onom světě.

436 Na tyto hříchy se díval Pán jako na velmi těžké. V naší rodině bývalo zvykem, že když jsme klevetili, přivolávali jsme veškerou havěť na kněze. Co mi sahá paměť, již od malička si pamatuji, že o kněžích jsme mluvili jen to špatné.

437 Od mého otce počínaje jednoduše všichni říkali, že lítají za sukněmi, honí baby, a mají hodně peněz, mají rozhodně víc peněz než obyčejní lidé.

438 Od malička jsme opakovávali taková nařčení. Na to Pán mi řekl smutným, ale přísným tónem: „Co jsi myslela, kdo jsi ty, že jsi dělala jakobys byla Pánbůh, že můžeš soudit mé zasvěcené, nařkl je a nadáváš na ně?

439 Pokračoval: „Jsou to lidé masa a kosti. A to, že v jaké svatosti žije nějaký kněz, záleží především od společenství věřících, od lidí v místní církvi. Společenství mu pomáhá svými modlitbami, úctou, poskytováním uznání, vážnosti, má k němu úctu, ujišťuje ho že dostane náležitou podporu. Jestli nějaký kněz hřeší, nehledejte důvody jen na něm, ne jen jemu dávejte vinu, nýbrž hledejte chybu onoho společenství, která k němu neměla úctu, nevážila si ho, málo se modlilo, poskytli malou podporu.“

440 Pán mi ukázal, že když jsem kritizovala nějakého kněze, démoni se vrhli na mne a přitulili se ke mne.

441 Viděla jsem, jakou škodu jsem nadělala, když jednoho Božího pomazaného jsem nařkla z homosexuality. Tato novinka se šířila jak oheň mezi věřícími. Dovedete si představit jako škodu jsem tím zavinila.

442 Víte, bratři a sestry v Pánu, když kněz hřeší, před Bohem je zodpovědné celé společenství. Čert nenávidí katolíky, a kněze ještě víc. Nenávidí naši církev, protože pokud existují kněží, do té doby bude proměňování.

443 Musíme vědět, že ruce kněze se dotýkají Boha, dostal plnou moc k tomu, aby přivolal Boha z nebes, jeho slovem se uskuteční proměňování v kousku obyčejného chleba. Chleba a víno se stanou Tělem a Krví Pána. Kněz je posvěcený Páně, kterého Pán uznává.

444 Vite, když kněz zvedne hostii, je cítit přítomnost Páně, a každý padá na kolena, včetně démonů. A já když jsem byla na mši svaté, ani známku pokory jsem neprojevila, vůbec jsem nedávala pozor, žvíkala jsem žvíkačku, někdy jsem usnula, rozhlížela se, myslela jsem na kdejaké banality, a hlavně ne na ohromný zázrak ve Svátosti oltářní, která se dotýká všech a všeho na zemi.

445 No a nelenila jsem ani pyšně žalovat, když mě Bůh nevyslechl když ho o něco prosila.

446 Hluboký dojem ve mne zanechalo, když jsem viděl, že každý tvor se kloní v modlitbě, kudy projde Pán. Vidím svatou Pannu s pokorou se modlit před Pánem, jak má své čelo položené na nohou Páně, za mne tam odnáší všechny modlitby, které se poslaly do nebe.

447 A já hříšnice svou bezcitností, a tvrdým, studeným srdcem, který jsem byla imunní vůči všemu dobrému, měla jsem asi takový vztak k Pánu, jako: ty tam, já tady. Pak jsem zjistila, že jsem hodná a svatá. Byla jsem trostka, tím jsem byla, ničim jiným, nábožeský vzdušný zámek postavený na písku a močálu! Odmrštila jsem a tupila jsem Pána, který měl pro mne vždy velkou lásku a obavy kvůli mne. Představte si takovou hříšnici. I démoni musí padat pokorou na zem, když příchází Pán.


 

 23 Hodina naší smrti je naše poslední hodina

447 Jak nenávidí posvěcené ruce kněze démon! Nepřetržitě a umocněně tyto ruce, které jsou z nebe vybaveny plnou mocí. Proto nás křesťany nenávidí čert tak zuřivě, že máme Svátost oltářní, protože Svátost oltářní jsou otevřené brány do nebe a to je jeniná brána. „Kdo jí moje tělo a pije mou krev, ten má věčný život!“ Bez Svátosti oltářní, čili bez přijímání svatého Těla a drahé Krve Páně, se nikdo nemůže dostat do nebe.

448 Pán se dostaví ke každému umírajícímu, je jedno jakou má víru či je nevěřící, ke každému přijde Pán v poslední hodině, a odkryje, zjeví sebe, a s láskou a milosrdenstvím mu řekne: „Já jsem TVŮJ PÁN!“

449 Jestli člověk přijme Pána, a prosí o prominutí svých hříchů, stane se nevídaná věc, kterou těžko lze vysvětlit: Pán tu duši vezme sebou na takové místo, kde právě probíhá mše a tento člověk přijme Svátost oltářní, co nutně potřebuje na cestu na cestu.

450 Toto je mystické svaté přijímání. Jen ten, kdo přijal Tělo a Krev Páně, se může dostat do nebe. To je tajná milost, kterou Bůh dal naší církvi, a je tak mnoho lidí, kteří haní církev. Pouze v katolické církvi dostaneme spásu.

451 Tento umírající může dostat spásu, pravda, dostane se do očistce, ale zachrání se před peklem. V očistci se dostane dál díky milosti z Eucharistie. Proto tak nenávidí čert kněze. Pokud budou kněží, bude kdo proměňuje chléb a víno.

452 Proto je naší povinností modlit se za kněze, ovšem démon bez přestání bojuje proti nim. Pán mi to všechno ukázal.

453 Pouze pomocí kněží můžeme vykonat například svátost pokání, které přináší spoustu milostí. Jedině pomocí kněží můžeme získat odpuštění svých hříchů.

454 Vite co je zpovědnice? Očistný bazén, koupaliště pro duše. Koupání nikoliv mýdlem a vodou, nýbrž krví Ježíše Krista.

455 Jestli duše člověka zčerná, pošpiní se od hříchů, ve svaté zpovědi ji může umýt, očistit krví Kristovou. Tím se zpřetrhávají řetězy, kterými se přivázal k Satanovi.

456 Proto je logické, že Satan chová největší nenávist ke kněžím, a je nejvíc pokouší. I ten kněz, který je sám hříšný, je oprávněný dávat rozhřešení a udělovat svátosti. Pán mi ukázal, jak se to děje.

457 To probíhá v ranách jeho Srdce. Jsou věci, které stojí mimo lidské chápání, ovšem v duchovní oblasti jsou skutečnosti. Skrze rány Pána duše se zvedá do božských dimenzí, zvedá se k milosrdenství Boží, do bran Božího milosrdenství; zvedá se, a v Srdci Věčného nejvyššího pastýře, kde stojí krvácející kříž, krev svatého Kříže ho obmyje od všech nečistot.

458 Viděla jsem, jak se stala má duše čistou když jsem konala pokání. Od všech hříchů, které jsem vyznala a litovala, Pán rozvázal to co mě svazovalo, to co mě svázalo k Satanovi.

459 Jaká škoda, že jsem nekonávala svátost pokání, držela jsem se stranou. To je možné pouze pomocí kněží. A ostatní svátosti mohou vysluhovat, udělovat také pouze kněží. Proto jsme povinni modlit se za kněze, aby je Bůh chránil, dával jim své světlo, vedl je.

460 Je pochopitelné, že čert nenávidí církev a kněze, protože kněz žijící ve svatosti má moc, aby zachraňoval duše před Satanem, odtrhával je od něho.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA